V pořadí ve druhém zápase čekal na borce z béčka doposud neznámý soupeř „Může být“, který si z prvního kola odnesl slušný debakl 9:1. Hrálo se na přeloženém hřišti ve Štěrboholích, což způsobilo Youngsters drobné potíže v organizaci a začátek se z důvodu malého počtu hráčů chvilku pozdržel.  Začalo se tedy v poli bez střídání, avšak posily brzy dorazily, a tak se do toho mohlo pořádně šlápnout.

Začátek se nesl opět v duchu opatrnosti a oťukávání soupeře, přestože držení míče bylo převážně na straně Youngsters. První kombinace našich kluků nepřinesla žádné ovoce, a tak první standardku v polovině prvního poločasu kopal soupeř. Do zdi si gólman Šaněk postavil Al Masaniho a Mikeše. Soupeř se snažil prostřelit zeď, avšak míč se zastavil u nohou Mikeše, který pohotovou střelou přes celé hřiště takzvanou „Schickovkou“ překvapil gólmana soupeře a vsítil tak první gól. Netrvalo dlouho a parádním slepeným gólem k pravé tyči zvýšil vedení Youngsters na 2:0 opět kanonýr Mikeš. Bohužel namísto klidnější hry se Youngsters herně trochu zatáhli a míč byl převážně na kopačkách týmu „Může být“.  První vážnější akci soupeře odvracel za zády Šaňka před brankovou čarou Hanzík. Youngsters do poslední minuty první půle drželi dvoubrankový náskok, který se však po rychlé akci soupeře a prostřelení ze středu méně zaměstnávaného, avšak doposud stoprocentně chytajícího Šaňka, snížil na rozdíl jedné branky.

Do druhého poločasu se šlo za stavu 2:1 pro béčko Youngsters. Soupeř cítil šanci na dorovnání a kousal „mladíky“ jak jen to šlo. Vypracoval si tak několik šancí, které likvidoval pohotový Šaněk nebo dobře bránicí Letko. Do 50 minuty byl stav stále 2:1, avšak již více zkoncentrovaná obrana a bojovnost Youngsters přinutila soupeře ke ztrátě míče. Letko nahrál před brankovištěm soupeře Marcinovi a ten se slovy Letka v zádech: “otoč se a pal“ se otočil, obešel ještě jednoho soupeře a přesnou střelou k tyči nakonec procedil míč přes gólmanovi rukavice do branky soupeře. V závěru již naši borci soupeře do ničeho výraznějšího nepustili a odnesli si tak opět velice upracovanou, ale zaslouženou výhru 3:1. Za nás lze jen říct: „Může být“.

Příští zápas čeká borce z béčka tým LDT Sopka na hřišti v Malešicích tak přijďte fandit!

Historicky první soutěžní zápas a zároveň první zápas v nové sezóně čekal borce z béčka, kteří se namotivováni sešli hned na dvě pětky. Fanoušci moc v hojném počtu nepřišli, a tak se hráči museli spokojit alespoň s kapitánem áčka Maršounem, který se ihned vžil do role trenéra. Navlékla se nová sada dresů, napilo se ionťáku a šlo se na to. V prvním poločase byla znát nesehranost našich borců, kteří i přes vyšší procento držení balónu, dělali hrubé chyby a pouštěli tak nemohoucího soupeře do šancí, které musel likvidovat výborně chytající Šaněk. Za celých třicet minut jsme z naší strany neviděli jediné zakončení, a tak o poločase muselo dojít k taktickým změnám.

Do druhé půle naběhla na hřiště nejlépe kombinačně vypadající pětka, tak abychom eliminovali nesmyslné dlouhé nákopy, které nikam nevedli. Kanonýr Král dostal instrukce, které mu byli vlastní v jeho slavné éře „prostě to vem kurva na sebe“! Ihned po hvizdu rozhodčího po výborné kombinaci se k balónu dostal právě Král, který svou pomalou kličkou nepřekvapil ani „padesátiletého“ obránce a ten si jednoduše našeho útočníka odstavil a sehrál balón domů. Brankář však nepatřil k nejbystřejším a než s balónem na noze vůbec vymyslel co udělá, tak jsme se po důrazu Krále dočkali první branky. Netrvalo dlouho a po naší chybě vzadu soupeř z ničeho nic srovnal. Naši hráči se postupně střídali na place a více a více začínali torpédo přehrávat. Hlavně agilní Mikeš byl při chuti. Byl to také právě on, kdo nám z úhlu ranou vrátil vedení. O chvilku později soupeřův brankář předvedl další parádní kousek a na půli jako poslední uklouzl z čehož těžila dvojce Král a Al Masani. Druhý jmenovaný po úprku zakončoval do prázdné branky. Uklidnit hru mohla penalta v náš prospěch, ale trestuhodné překopnutí zvýšení skóre nepřineslo. Pár minut před koncem předvedl zkrat Vávra, kdy z útočné poloviny přihrávkou malou domů vyslal útočícího hráče do brejku, který nadvakrát prostřelil Šaňka. Nervózní závěr i přes povedenou hlavičku, kterou zastavila konstrukce brány náš tým zvládnul, a tak se mohlo slavit vydřené vítězství.

„Byl to boj, ale kluci se o to porvali a zaslouženě vyhráli. Úroveň sice odpovídala osmé lize, ale se správným vedením se dá určitě hrát i lepší fotbal, než jsme viděli dnes“, komentoval na závěr zápasu vyřvaným hlasem Maršoun.