Poslední říjnová středa patřila opět fotbalu a kdo nechtěl sledovat v televizi ligu mistrů, tak dorazil na očekávanou bitvu na Pražačku, kde nás čekal letos poslední ukrajinský soupeř MC Sarmat A. S tímto soupeřem jsme se ještě nikdy nesetkali, nicméně nás nečekalo nic lehkého. Proti opět velmi běhavému a početnému soupeři, což potvrdil i náš skauting z minulého týdne, se nám nikdy dobře nehraje. Naše sestava se tentokrát potýkala s nemocemi, a tak oproti jiným zápasům, jsme nastoupili pouze s jedním borcem na střídání.

Úvodní hvizd se obešel bez nějakého zdržování, hráči Sarmatu ihned začali diktovat tempo hry a postupně vysílali jeden projektil za druhým směrem k naší bráně. Opět klasicky famózní Nováček deptal soupeře svojí mrštností a nedal jim žádnou možnost jít do vedení. Na druhé straně se do pár pozic dostal jak kapitán Maršoun, tak kanonýr Steinocher, ale ani v jednom případě nemířili přesně. Ukrajinští fotbalisté s přibývajícím časem začali hrát velmi na hraně pravidel, což pocítil nejen Kindlův kotník, ale i Steinocher, který pokaždé když měl balón ihned schytal pár ran. Po jednom takovém faulu jsme zahrávali za půlkou standartní situaci, ke které se postavil Maršoun. Místo klasické střely však překvapivě zvolil přihrávku do strany, kde číhal Steinocher, a parádním obstřelem nás poslal do vedení. S gólovou radostí zároveň přišel hvizd rozhodčího a šlo se orazit.

Ve druhém poločase jsme chtěli především přežít tlak soupeře a chodit do brejků. Jestli je něco v této sezoně větší jistota než Nováček v naší bráně, tak pouze to, že každý náš soupeř běhá tak, že máte pocit, že nehrajete fotbal, ale věnujete se atletice. Střídání na naší straně bylo tak časté, že sotva člověk došel za čáru, hned šel zase zpět do hry za někoho jiného. Neúnavní Ukrajinci se se svými útoky rozbíjeli o naši obranu jako Peršané v bitvě u Thermopyl, a tak jim začínali pěkně téct nervy. Po několika vysvětlivkách a jedné strkanici, kdy si Nováček došel pro omluvu až skoro na půlící čáru, se na hřišti začalo čím dál tím více přitvrzovat. Naše ojedinělé útoky řídil především Steinocher, který několikrát fantasticky podržel balón i proti přesile. Do obrovské šance se pak dostal Maršoun, který se ocitl v samostatném úniku, ale přízemní střelou do brankáře pouze potvrdil svoji špatnou formu. Nevyzpytatelné utkání s těsným vedením nakonec mladíci přeci jen urvali ve svůj prospěch a byl to právě kapitán Maršoun, který se gólově probudil v pravý čas. Mihula hodil do vápna dlouhý aut, který přeletěl skoro dvoumetrového brankáře Sarmatu, za ním se zjevil právě Maršoun a netypicky hlavou rozvlnil síť. Někteří fanoušci tvrdí, že se sotva odlepil od země, někteří si ihned vybavili let Cristiana Ronalda. Tak jako tak, gól to byl parádní a pro nás znamenal dva body za výhru. Nic na tom nezměnila, ani střela v poslední vteřině, která sice Nováčkovi překazila čisté konto, ale ve výsledku nic neznamenala.

Zápas proti jednomu z nejlepších týmů naší soutěže, Morové Ráně, pro nás přitom nezačal vůbec špatně. Steinocherova zbloudilá střela si k překvapení všech našla skrze děravé rukavice brankáře cestu až do sítě. Kdo by v tu chvíli čekal, jakým způsobem bude deptat naše střelce ve zbytku zápasu…

Kvalita soupeře se ale brzo začala projevovat a šance na jejich straně začaly naskakovat. Velké problémy nám dělaly zejména náběhy z druhé vlny, které jsme zachytávali jen s obtížemi. A nebo taky vůbec, jako ve třech dost obdobných případech. A protože šance na naší straně zůstali nevyužity, do kabin se šlo za stavu 3:1 pro Morovou Ránu.

O půli jsme si řekli, že je třeba více se tlačit před brankáře a tato taktika brzy slavila úspěch. Charvát se chvíli zapomněl na hrotu a díky jeho práci v brankovišti slavila úspěch Steinocherova skrytá střela. Morová Rána ale velmi rychle reagovala a opět odskočila do dvoubrankového vedení.

Další průběh zápasu se nesl v duchu našeho marného dobývání soupeřovi branky a rychlých brejků na druhé straně, které musel několikrát řešit opět skvělý Nováček. A když se nám pár minut před koncem konečně povedlo přiblížit se na rozdíl jedné branky poté, co Steinocher završil hattrick, Morová Rána nám snad ihned z následující akce opět odskočila. Z této rány už jsme se oklepat nedokázali a do konce zápasu ještě jednou inkasovali.

Utkání mělo vysoké tempo, k čemuž kromě kvality obou týmů přispěli i velice přesně pískající rozhodčí. Nezbývá než pogratulovat soupeři a již zítra jit zabojovat o další dva body do tabulky.

Čtvrté kolo, široké hřiště na Meteoru, další výborně hrající ukrajinský soupeř a Youngsters stále bez prohry, tak to by byla ve zkratce upoutávka na úterní utkání. Jestli na něco letos Youngsters sází, tak je to výborná docházka, se kterou nebyl problém ani tentokrát. Přitom mladičký Koudelka stál kvůli kartám, lídr obrany Charvát dal přednost velkému fotbalu a Tetiva opět odcestoval za poznáváním světa.

V prvním poločase na nás aktivně hrající Huňáč vlítnul, a i přes výborně chytajícího Nováčka se po špatném přebrání našich hráčů dostal do vedení. Po chvilce se hra vyrovnala a šance začali naopak přibývat na naší straně, ale velikán v brance Huňáče byl proti inkasování jakékoliv branky. Po pár ztroskotání se nakonec povedlo vyrovnat Veselému, který i ve svém druhém zápase za YFC dokázal skórovat. Za stavu 1:1 přišla opět malá chyba v obraném postavení a po smolných odrazech jsme znovu prohrávali. Vyrovnaný poločas tak skončil v náš neprospěch, nicméně naše předvedená hra nebyla proti běhavějšímu soupeři vůbec špatná.

Druhý poločas začal stejně jako ten první, a to další šťastnou brankou pro Huňáč. Tým to však nepoložilo, ba naopak. Za stavu 3:1 už jsme neměli co ztratit a pustili se do útoku. V některých pasážích se nám doslova povedlo uzamknout soupeře na vlastní polovině, který zaplať pánbůh řešil své brejky velmi zmatečně, a tak jsme mohli konečně udeřit my. Nejprve se po individuální akci Koubka prosadil Náprstek, aby pak minutu před koncem přišla zasloužená odměna v podobě vyrovnání. Nováček vysunutý z branky navezl balón na polovinu hřiště a nečekaně vypálil do skrumáže před sebou. Balón se začal mezi našimi útočníky a obránci soupeře odrážet jako kulička v pinballu, až nakonec z ničeho nic skončila v kase bezradného brankáře. Soupeři nezbylo jen hlasitě dodat klasické „suka blyat, pizdec!“. Huňáč byl z inkasované branky natolik opařený, že po gólu rozehrál rovnou na nohu Steinochera, který ihned z voleje vypálil a stále se vztekající brankář měl co dělat, aby skočil zpátky do brány a vytáhl tuto chytrou střelu alespoň na roh. To by teda byla sladká tečka, pomysleli naši hráči, ale upřímně bychom asi chtěli moc. Zasloužená remíza, my stále bez prohry a parádní fotbalový výkon na který naši fanoušci nejsou tolik zvyklí.

Středa podvečer a před námi další kolo hanspaulské ligy, ve které nás čekal nepříjemný soupeř z Vršovic. UTS Vršovice jsme nedokázali ani jednou ze tří pokusů porazit, i když v jarním porovnávání sil nás od vítězství dělila pouze minuta utkání. Youngsters museli řešit absence především ve středu pole, a tak se ke svému prvnímu letošnímu startu přihlásila staronová posila Veselý. Nakonec se povedlo dát dohromady i dva hráče na střídání. I když bylo na začátku nutné využít čekací doby, jelikož Nováček v době výkopu teprve parkoval svou motorku, tak to čekání rozhodně stálo za to. Náš brankář ihned po parkingu nasadil rukavice a bez jakéhokoliv rozcvičení se šlo na věc.

Od úvodního hvizdu přebral soupeř balón na své kopačky a začal obléhat naší branku, ve které se po pár zákrocích začal Nováček dostávat do provozní teploty. Že byl tento zápas z naší strany především o běhání ukazoval mladičký Koudelka, který k parádní obraně přidal několik presovaček, ze kterých si vybojoval možnost před brankářem, ale i když se mu povedla klička, už nedokázal usměrnit balón do brány. Počítadlo střel na naší kasu nabíralo větších a větších rozměrů, ale Nováček zůstával ledově klidný a dál předváděl své famózní dovednosti. Ke konci poločasu jsme i my trochu zahrozili parádní kombinací, na jejímž konci byl Veselý, který bodákem orazítkoval soupeřovo břevno.

Do druhého poločasu jsme šli značně unavení, ale instrukce zněly jasně: Musíme s nima vydržet běhat! Vršovice obměněny mladou krví začaly lítat po hřišti, ale naše obrana, do které se zapojovala celá pětka, statečně odolávala. Do výborné formy se v béčku rozehrál obránce Letko, který padajíc do střel bránil jako o život. Přesto, že celý tým dřel, několik šancí se ubránit nepovedlo a tak musel zasahovat Nováček, kterého prostě nešlo prostřelit z žádné pozice. Jestli vás napadá staré dobré přísloví „nedáš dostaneš“, tak přesně to se stalo! Po několika vychytaných šancích jsme utekli do brejku na jejímž konci byl Veselý, který pumelicí propálil vše co mu stálo v cestě, a tak jako na jaře jsme šli ke konci zápasu do jednobrankového vedení. I přesto, že se tlak Vršovic zvětšoval, tak jsme věděli, že s bravůrním Nováčkem v brance nám vítězství tentokrát neunikne. Soupeř byl z našeho brankáře tak zoufalý, že se mu večer muselo velmi těžce usínat a i když by si rozhodně dnes nějaký bod zasloužil, tak to je prostě fotbal a my za tu obrovskou dělničinu byli právem odměněni. Youngsters až na pár výjimek už nejsou žádní „mladíci“ a tak je prostě někdy potřeba těžit ze zkušeností, mít trošku štěstíčka a nebo TOP brankáře!

V neděli večer na nově položeném umělém pažitu v areálu Pražačka se Youngsters sešli v nebývale vysokém počtu deseti lidí do pole a s brankářskou stálicí Nováčkem v kase. Přítomná byla snad všechna velká jména, a vzhledem k tomu, že soupeř loni třetí ligou doslova proletěl a postup slavil i přes odečet 4 bodů, čekal se pohledný fotbal.

Začátek zastihl Youngsters v dobré pohodě a brzo se šlo do vedení. Maršoun ve vyložené pozici tentokrát překvapivě nestřílel, ale nachystal ještě bonbónek před prázdnou branku pro Steinochera, a ten už neměl žádný problém zasunout. I nadále jsme měli mírnou převahu, ale vyložené šance příliš nepřibývaly. A tak zaúřadoval soupeř a dvěma slepenými góly po laciných ztrátách zápas otočil. Youngsters ale rychle reagovali a ještě do půle se nám opět povedlo převážit misky vah na naší stranu. Nejdříve povedenou pumelicí srovnal Steinocher a do vedení nás poslal po diskutabilním souboji s obráncem Bruins pohotový Koudelka.

Druhý poločas přebrali trochu iniciativu Bruins a činit se tak musel Nováček v brance. My se snažili vyrážet k rychlým brejkům, ale proměnit se bohužel žádný nepovedlo. Zákonitě tak musel přijít trest a zhruba deset minut před koncem soupeř srovnal. V této sestavě byl pro nás bod jednoznačně ztráta a tak se vrhli všechny síly do útoku. Tlak gradoval v posledních dvou minutách, kdy nám po závaru ve vápně odepřel do té doby skvěle pískající sudí naprosto evidentní penaltu. Zákrok byl tak jasný, že i faulující hráč soupeře přestal hrát a se smutným výrazem odcházel od situace nehledě na balon, který se kutálel kousek od něj. Penalta se však i přes nemalé protesty našich hráčů nepískala a zápas tak nakonec dospěl do remízového konce. Přestože soupeř byl kvalitní, v takto našlapané sestavě je to pro nás trochu zklamání.

Ačkoli jsme se již od začátku museli potýkat s absencí lídra týmu, Maršouna, tak na zápas jsme dorazili v dostatečném počtu.

První minuty zápasu se nesly spíše v duchu sehrávání a postupného zapracovávání nových akvizic v týmu. Jelikož se již v sestavě objevili nováčci, nacvičené signály musely jít v tomto zápase stranou. V úvodu létaly z naší strany spíše dlouhé balony za obranu, které se na značně mokrém terénu ne vždy podařilo zkrotit. I proto nutně musela přijít změna a z nákopů se konečně přešlo na kombinace po zemi. Netrvalo dlouho a změna přinesla úvodní branku. Po rychlé kombinaci po trase Letko – Koubek – Mihula, poslední jmenovaný v šanci nezaváhal a rozvlnil síť soupeřovi branky. O chvilku později bylo ještě veseleji. Koubek vyvezl po pravé straně míč a křižnou přihrávkou našel ve vápně osamoceného Vanyho, který s klidem proměnil. Soupeř značně zaskočen v tu chvíli nevěděl, co má hrát. Naše poctivá defenziva, podporována již tradičně dobře chytajícím Nováčkem, musela Debaklu přidělat pár vrásek. Kaňkou na prvním poločase tak zůstalo zranění Tetivy, který po zbytek zápasu střídal již pouze sporadicky.

Spokojeni s průběhem prvního poločasu, jsme do druhého dějství vstupovali se stejnou taktikou. Bylo však jasné, že budeme muset makat možná ještě více, protože soupeř ještě ručník na hřiště neházel. Debakl věděl, že nyní už nemá co ztratit a začal více naší obraně zatápět. Především Nováček v bráně musel několikrát předvést, že přes léto rozhodně formu neztratil. Potřebný klid nám dodala až branka na 3:0, kdy dlouhý aut od Mihuly převzal Letko, který přesnou přihrávkou našel před brankou osamoceného Koubka a ten se v těchto situacích nemýlí. To však do konce zápasu zbývalo ještě zhruba 15 minut a nedostatečná kondiční příprava se začala projevovat …ach to léto… Soupeř nás na delší dobu uzamkl na vlastní polovině a my se leckdy zmohli jen na bezradné odkopávání. Jednou bohužel ani na ten odkop. Hráč Debaklu si zpracoval míč rukou tak, že rozhodčí nic neviděl a propálil i bezmocného Nováčka. Tečku za zápasem si však připravil Steinocher, který využil chyby brankáře při pokusu o powerplay. Na vlastní polovině ho obral o míč a střelou přes celé hřiště si otevřel střelecký účet v Youngsters.

Jelikož se jednalo o první utkání sezony, nezbývá než hodnotit pouze pozitivně. Je sice potřeba zapracovat na fyzičce, ale jinak odmakaný zápas, který se musel líbit. Další zápas hrajeme až příští neděli, takže je dostatek prostoru pro zlepšení, a především k zotavení bolístek.